Konference PULSE Prague 2024: Jaká je skutečná cena za udržitelnost?  

,

Po úspěšném květnovém setkání v Ostravě přinesla mezinárodní platforma PULSE další událost: dvoudenní konference PULSE Prague 2024, zaměřená na skutečné náklady udržitelnosti, se uskutečnila 2. a 3. října v Technologickém centru UMPRUM v Praze.  

Na výjimečné události se potkali profesionálové z oblastí architektury, urbanismu, interiérového i produktového designu z pěti středoevropských zemí – České republiky, Maďarska, Polska, Rakouska a Slovenska. 

Program konference moderovaný Danielem Stachem přivítal nejen významné osobnosti regionu, ale i světové lídry v oboru. Mezi nimi bylo například italské designérské duo Studiopepe, přední teoretik designu Deyan Sudjic a Kengo Kuma, jeden z nejvlivnějších architektů současnosti, který během galavečera převzal prestižní ocenění Jan Kaplický Lifetime Achievement Award za celoživotní dílo. 

Platforma PULSE si během krátké doby vybudovala silnou reputaci jako místo pro sdílení know-how a navazování kontaktů napříč střední Evropou. Hlavním cílem PULSE je podporovat diskuzi mezi architekty, urbanisty, designéry, akademiky a politiky, a tím podpořit spolupráci a inovace v celém regionu. „Od počátku jsme usilovali o vytvoření dlouhodobého fóra, kde si profesionálové mohou vyměňovat zkušenosti a navzájem se inspirovat bez ohledu na geografické hranice,“ říká zakladatel platformy Miloš Štěpař.  

Téma konference: Cena za udržitelnost  

Hlavním tématem pražské konference byla otázka skutečné ceny za udržitelnost. Hosté se podělili o své zkušenosti a pohledy na to, jaké výzvy a příležitosti s sebou udržitelnost přináší. Na programu byly jak inspirativní úspěchy, tak i otevřené příběhy o chybách a jejich dopadech. „Chceme otevřít debatu o tom, co v praxi skutečně funguje a kde je potřeba změna, aby udržitelnost nebyla jen teorií, ale každodenní realitou,“ říká Miloš Štěpař. 

Jedním z vrcholů programu byla přednáška japonského architekta Kenga Kumy, známého svými projekty jako je Japonský národní stadion nebo sídlo LVMH v Ósace. Kuma ve své tvorbě klade důraz na harmonii mezi přírodou, moderním designem a využitím tradičních materiálů. Na galavečeru mu byla předána cena Jan Kaplický Lifetime Achievement Award, kterou navrhl Maxim Velčovský a vyrobila česká firma Lasvit. 

Kengo Kuma: Architektura, která vrací člověka zpět k přírodě 

Při příležitosti své návštěvy Prahy v rámci PULSE 2024 Kengo Kuma opět připomněl svůj závazek vůči udržitelnosti a harmonii s přírodou. Světoznámý japonský architekt již desítky let propojuje tradici s inovací a jeho stavby, které se nacházejí po celém světě, jsou důkazem, že architektura může nejen sloužit lidem, ale i chránit životní prostředí. 

Architektura v rovnováze s přírodou 

Podle Kumy je klíčem k úspěšné architektuře harmonie s přírodou. Tento přístup zaujímá již od počátků své kariéry, kdy jej inspirovaly tradiční japonské domy z přírodních materiálů, jako je dřevo, kámen a bambus. Moderní architektura 20. století, dominující betonem a ocelí, vedla podle něj k odcizení člověka od jeho přirozeného prostředí, což dnes způsobuje mnohé environmentální problémy. 

Proto se zaměřuje na návrat k tradičním stavebním technikám a využívání lokálních materiálů. V jeho dílech najdeme snahu o minimalizaci ekologického dopadu a úctu k přirozenému prostředí stavby. Projekty jako Olympic Stadium v Tokiu či muzeum V&A Dundee ve Skotsku jsou důkazem toho, že lze architekturu propojit s přírodou a zároveň vytvořit esteticky působivé a funkční prostory. 

Udržitelnost jako klíčový prvek 

Udržitelná architektura není pro Kumu jen o snižování emisí či energetické efektivnosti. V jeho pojetí je udržitelnost spojena s tím, jakým způsobem lidé žijí, jak se spojují s přírodou a jak využívají zdroje. Tím propojuje ekologii s estetikou a vytváří prostory, které jsou šetrné k životnímu prostředí a zároveň respektují lokální kulturu a tradice. 

Jedním z jeho ikonických projektů, který tuto filozofii ztělesňuje, je Yusuhara Wooden Bridge Museum v Japonsku. Tato budova, využívající lokální dřevo, je příkladem propojení mezi přírodou a člověkem, a inspiruje k tomu, aby se lidé vrátili k přírodním materiálům a začali přemýšlet o svém vlivu na životní prostředí. 

Vztah k České republice 

Vztah Kumy k České republice má dlouhé kořeny. Již během studií se seznámil s dílem českého architekta Antonína Raymonda, jenž působil v Japonsku. Raymondova práce, která kombinuje evropskou architekturu s japonskou tradicí, jej zásadně ovlivnila. Tento vliv je patrný v některých jeho současných projektech. 

Budoucnost architektury 

Pro Kumu představuje architektura nejen umění a techniku, ale také velkou zodpovědnost vůči budoucím generacím. Architekti by měli usilovat o vytváření prostředí, které harmonizuje s přírodou a zanechává minimální negativní dopad na životní prostředí. Návrat k přírodním materiálům a respekt k místní krajině jsou podle něj klíčové pro řešení současných environmentálních problémů. 

Kengo Kuma zůstává jedním z nejvlivnějších architektů současnosti díky schopnosti spojit tradici s inovací. Jeho práce reflektuje snahu o udržitelnou budoucnost, kde architektura hraje klíčovou roli při obnově vztahu mezi člověkem a přírodou. Jeho přístup k architektuře je inspirací pro další generace a důkazem, že i ve světě plném technologií lze najít cestu zpět k přírodě. 

Last modified: 9. 1. 2025