Mezi architekty, projektanty, stavebními specialisty i interiérovými designéry vře diskuze o tom, jak AI (z)mění jejich práci. Někteří jsou přesvědčeni o tom, že k nepoznání. Otázkou je, zda by se spíše nehodilo říct k nerozeznání.
Mnozí dlouhou dobu věřili, že umělá inteligence nahradí pouze rutinní práci. Dnes už není pochyb o tom, že nové generace AI umějí a ovládají daleko víc — psát, programovat, radit nebo malovat k nerozeznání od lidské práce a to vše navíc v rekordním čase s maximální přesností a důrazem na detail. Nástroje umělé inteligence nabízí nepřeberné množství možností a otevírají brány do světa, který láká svou nekonečností i profesionálním umem. Jaká je ale cena za vstup do tohoto světa, zatím není úplně jasné.
Nahradí práci architekta AI?
Tradiční rčení říká — na hloupou otázku hloupá odpověď. V tomto případě je třeba se ptát jinak. Ne, zda AI nahradí práci architekta, ale zda architekti dokáží spolupracovat s umělou inteligencí a využít její plný potenciál pro svou práci. Je totiž třeba podotknout, že není architekt jako architekt. Bavíme-li se tu o někom, kdo jen navrhuje pěkné bydlení, pak šance, že jeho ‘práci’ nahradí umělá inteligence, je poměrně značná. Vygenerovat hezký ob rázek coby vizualizaci zvládne nástroj Midjourney na počkání. O kvalitě renderu by se samozřejmě dalo polemizovat, ale do tohoto tématu my zabředávat nebudeme.
Architektura jako taková je spojením stavební expertizy a určitého estetického cítění. Je ale i reakcí na změny ve společnosti. Díky tomu, že nás obklopuje již po tisíce let, si sama vyformovala jistá pravidla vyjadřování, která obecně vypovídají o tom, jaké tvary a materiály či jejich kombinace jsou vhodné pro jaký účel. V tomto ohledu je třeba jí naslouchat, a to by měl být primární cíl architekta. Názory na to, jaké další cíle by měl architekt sledovat a kam by se měla architektura vyvíjet, se stále různí a vyvíjí. Nyní vzhledem k tématu, kterým se v článku zabýváme, snad ještě víc. Snad i proto by bylo dobré si připomenout stále platné zásady formulované třemi stěžejními body, které formuloval Vitruvius Pollio, a na které by se architekt měl ohlížet bez ohledu na dobu, kdy jeho stavby vznikají. Podle římského architekta, inženýra a teoretika je za prvé nutno dbát na firmitas, neboli statickou pevnost a stabilitu stavby. Druhým bodem, na který je třeba se zaměřit, je utilitas, stručně řečeno praktický cíl stavby, jemuž se stavební plány bezvýhradně musí přizpůsobit. Třetím bodem je pak venustas, tedy estetický cíl. Ten bychom mohli nejvíce diskutovat, je totiž poplatný estetickým názorům doby vzniku. I přes to, že tyto tři body se víceméně projevují na každé stavbě, jejich procentuální zastoupení v jednotlivých bodech se liší v závislosti konkrétní stavby. Otázka, která nad architekty tak nyní doslova visí, je, zda nějaký z těchto tří bodů dokáže umělá inteligence?
Z teorie do praxe
„V současné době AI používáme na rychlé konceptuální vizualizace, kterými klientovi můžeme představit, jak by realizace mohla vypadat. Ale, používáme je zatím jen v počátečních fázích projektu, kdy nám nejde o detail. V něm totiž AI stále dělá velké chyby,“ popisuje práci a využití umělé inteligence architekt Jan Holna a dodává: „Totiž, když chcete AI používat profesionálně, rychle zjistíte, že základní problém je to, jak tu vaši odbornost přenést do umělé inteligence Není problém, že by na to AI kapacitně nestačila, překážkou je fakt, že jsme dosud neobjevili profesionální rozhraní pro komunikaci s AI. Uživatelská rozhraní jsou dnes stále ještě motivované spíše tím, že lidé si v tom něco tvoří tak trochu ze srandy, zadávají metodou pokus — omyl, a všechno to je vlastně zábava.“ Je tedy víc než jasné, že pro architekty profesionály bude umělá inteligence pomocným nástrojem, ale podstatu jejich práce nahradit nedokáže. „Stále čekáme na rozhraní, program, který umožní profesionálně specifikovat to, co po AI chceme, aby vás pochopila a vygenerovala vám správný výsledek,“ říká Holna. A jak si to můžeme představit v praxi? Podle architekta naprosto jednoduše: „Představte si to tak, že pro nás má AI v současné době tu funkci, jako když si sochař v ateliéru vyrobí velkou sochu, tu si vyfotí a pak se na počítači koukne, jak by se mu líbila na konkrétních místech, protože to je prostě jednodušší než tam tu těžkou sochu tahat nebo tam stavět její model. Je to takový poslední kousek skládačky pro možnost si představit, jak to celé bude vypadat a jestli to dohromady bude dávat smysl.“
Stále čekáme na rozhraní, program, který umožní profesionálně specifikovat to, co po AI chceme, aby vás pochopila a vygenerovala vám správný výsledek.
Architekt — tvůrce a člověk
Jan Holna má na otázku, kterou jsme si zkusili položit na začátku článku, jasnou odpověď. Není se tak třeba opakovat. On se totiž toho, že by mu AI vzala práci, nebojí. A dobře dělá. „Ne, skutečně se nebojím toho, že by umělá inteligence připravila architekty o práci. Jednak proto, že jí stále objektivně chybí profesionální směřování touto cestou, což ovšem se může v mžiku změnit, a jednak proto, o čem jsme mluvili předtím, tedy o tom, že dobrý architekt si musí pokaždé najít svou originální cestu a směr. AI bude skvělým pomocníkem pro ty projekty, které potřebují jít rychle a jednoznačně předem naplánovanou cestou. Projekty typu technologických parků a typizovaných standardizovaných staveb, které nevyžadují jakékoliv tvůrčí hledání cesty, ale naopak nutně potřebují efektivitu a rychlost, standardní řešení. Architektura je činností opírající se zejména o individuální řešení. Myslím, že AI bude umět pomoci, ale nebude hrát zdaleka tak dominantní roli jako u rutinních odvětví.“ Lidský element je v tomto případě nezastupitelný. Sečteno podtrženo pro dobré architekty je umělá inteligence komplexní nástroj, který by se měl stát součástí jejich balíčku, bez něhož se v práci neobejdou.
Ne, skutečně se nebojím toho, že by umělá inteligence připravila architekty o práci.
Design. A co dál?
O tom, že v oblasti designu může být AI pro architekty dobrým sluhou, už není pochyb. Její potenciál je ale daleko širší a v rámci stavebního oboru, kam stále více proniká, už můžeme vidět první výsledky a výrazné změny. Ty se projevují nejvíce v tom, jak se projekty navrhují, plánují a realizují. Umělá inteligence nabízí možnosti zefektivnění různých procesů, jako je například plánování projektů, řízení rizik nebo nejrůznější kontrola od analyzování rozsáhlých souborů dat přes předpovídání potenciálních problémů až po hlídání rozpočtů. To vše do budoucna při plné automatizaci může vést k výraznému snížení nákladů a úspornosti jednotlivých projektů.
architektura design Rozhovor umělá inteligence
Last modified: 9. 3. 2025
