Štěstí jako byznys plán

Firma Langard slaví patnáct let na trhu, posiluje v segmentu řídicích systémů budov a chystá se měnit svou strukturu i přestěhovat do větších kanceláří. Jeden ze zakladatelů firmy Pavel Arazim v rozhovoru pro Shapes připomíná, na čem vyrostli, popisuje, jak spolupracují s architekty a investory a přidává i pár tipů pro dobře
fungující workplace.

Pavel Arazim_kredit Martin Faltejsek

Firmu Langard jste zakládali před patnácti lety převážně jako skupina kolegů, kteří se znali z předchozího zaměstnání. Bylo těžké se na trhu etablovat?

Založení firmy byl trochu punk. Odcházeli jsme jako dvanáctičlenný tým a přemýšleli, co dál. Několik z nás se nakonec rozhodlo zariskovat, a zkusit se postavit na vlastní nohy. Měli jsme dlouhodobé přátelské i rodinné vazby, a tak jsme byli taková partička, co zkusila, jestli se z ní trh posadí na zadek. No, neposadil. Neměli jsme kapitál, takže budoucnost se tehdy jevila dost nejistě. Právě kvůli tomu je nás tolik společníků – kromě nás pěti zakládajících byli u začátku ještě dva další kolegové coby naši první zaměstnanci. Jeden z nich odešel asi po roce, druhý je s námi, s krátkou pauzou, dodnes. Začínali jsme na dodávkách high-end audio, video distribuci a řešení „chytrých domů“ pro náročnější klientelu do dražších projektů, kde bylo potřeba skloubit požadavky na design, snadnou obsluhu a spoustu technologií v členitých objektech.

Jak jste se od realizací techniky do soukromých vil posunuli k dodávkám do velkých komerčních projektů?

Dělali jsme luxusní rodinné domy, byla to práce v hezkém designovém prostředí a bavilo nás na ní i to, že jsme měli možnost pracovat se zajímavými lidmi – ať už klienty nebo architekty. Byla to ale práce extrémně náročná, a to i časově. Na takovém projektu pracujete třeba i pět let – od chvíle, kdy jej kreslí architekti až do doby, kdy se
realizuje. Potřebovali jsme ale rychlejší cash flow. Využívali jsme veškeré příležitosti, které se nám cestou naskytly. Ačkoli jsme ještě neměli žádné velké reference ani zkušenosti, vrhali jsme se i do projektů za desítky milionů. A reálně, asi bychom je tehdy nezvládli zrealizovat. Kolega tomu s nadsázkou říkal, že ozvučujeme Karlštejn. Častokrát jsme neuspěli, ale když jsme pak zvládli zakázky za milion nebo dva, otevřelo nám to dveře i k těm větším a klientela se rozrůstala.

Co bylo nejdůležitějším milníkem v rozvoji firmy?

Těch bylo několik, třeba první větší zakázka pro firmu. Firmy od nás chtěly reference z firemních realizací, a ty bez zakázek nezískáte. Po prvním větším takovém projektu to bylo snazší. Druhým pak bylo asi získání našeho největšího zákazníka. Volal mi kamarád, že jeden jeho známý by rychle potřeboval pomoci s takovou malou nefunkční krabičkou
v zasedačce. Šlo o převodník asi jen za pět tisíc korun, a my jsme ho do druhého dne sehnali a nainstalovali. Klient nás hned oslovil na další techniku, kterou potřeboval řešit, a přicházely další požadavky. S tímto klientem přišel i náš první zahraniční projekt v Bratislavě, který brzy následovaly další. Za těch třináct let jsme spolu realizovali více než
150 projektů v asi deseti zemích. Snad díky tomu, jak nás vycvičili rezidentní klienti, jsme se i o firemní zákazníky starali s o něco větší péčí než konkurence. A to se snažíme udržet, i když je to někdy fakt náročné.

Liší se v rámci projektů v různých zemích přístup k systémové integraci audiovizuální techniky a řídicích systémů?

Pracujeme pro firmy, které se snaží držet si svůj standard i v zahraničí. To je i jeden z důvodů, proč nás po realizaci v Česku často oslovují i na projekty v dalších zemích. Celkem máme realizace ve více než patnácti zemích, a to nejen v Evropě, ale i v Indii, na Blízkém východě či v USA. Většina našich klientů se k nám pak opakovaně vrací. Přístup k realizacím hodně vychází z firemní kultury, ale často je to v zahraničí rychlejší a jednodušší. Zrovna realizujeme v Rumunsku konferenční sál pro dvě stě lidí a spolupráce
s místními je perfektní. Ale třeba projekt v Chorvatsku, který jsme dokončil předloni, se potýkal s velkými komplikacemi ze strany developera a projekt v Abú Dhabi byl specifický tím, jak moc realizaci komplikovali místní odboráři, kteří zdržovali stavbu.

Na jakém typu zakázek teď pracujete nejčastěji?

Nejčastěji je to řešení pro firmy, jejich kanceláře a hlavně zasedací místnosti. Videokonference je dnes běžnou součástí firemního vybavení. Naše firma má ale více různých „divizí“. Ta určená pro rezidentní projekty řeší smart home a high-end hifi, tedy to, s čím jsme začínali. K tomu patří i řešení privátních kin – taková radost jednou za čas. Je to poměrně nákladná záležitost, ale vzhledem k tomu, že to v těchto projektech řešíme nejen audio video a řízení, ale často i kompletní vybavení včetně sedaček, akustiky a někdy i designu, je to i zábava. Další divizí je právě řešení firemních kanceláří, resp. vybavení AV a konferenční technikou. To je to, co nás živí nejvíce, a kde rosteme v posledních letech o desítky procent. Další divizí je řešení pro komerční budovy – elektro
silnoproud. Slaboproudé technologie, jako datové sítě, kamerové systémy, přístupy, a řízení budov – BMS (Building management systém, pozn. red.) – to je to, co nyní hodně posilujeme. Typickými klienty jsou administrativní budovy, obchodní centra, cílíme na hotely a developerské projekty. Zde máme velké ambice, a trh nám zatím signalizuje, že
prostor pro růst je obrovský.

Plánujete firmu dále rozšiřovat?

Jsme zatím menší, v podstatě rodinná firma – ve firmě pracuje i moje žena, její bratr je můj společník a další společník je manžel jeho sestřenice. Je nás pět vlastníků, máme asi třicet zaměstnanců a letos bychom chtěli pár dalších přibrat. Sídlíme už ve třetích prostorách, a i ty nám začínají být malé. Zatím se můžeme rozšířit v rámci stávající budovy, ale je jasné, že do budoucna to budeme muset řešit. Personálně se
firma za poslední tři roky zdvojnásobila, ale s růstem je důležité mít správně nastavené procesy a vizi struktury. Naším cílem je mít strukturu firmy nízkou a širokou. V rámci komerčních AV projektů jsme z pohledu růstu opatrní. Někteří konkurenti se stali obětí svého úspěchu a s růstem se vytratil kontakt s klienty a realizacemi. S příliš vysokou
strukturou se ztrácí i kvalita a na to si musíme dát pozor. Větší potenciál růstu vidím v rozšiřování divize pro komerční budovy – technologie a řízení. Na to je ale potřeba kvalitní know-how, dobrý tým a i notná dávka štěstí. Od začátku máme štěstí jako byznys plán. Vím, že to nestačí, ale pomáhá to.

Promítá se toto štěstí i do obratu?

Nevím, jestli je to štěstím, ale firma roste. V letech 2022–2024 jsme měli obrat
zhruba okolo 90 milionů korun, loni jsme skončili na 147 milionech a chceme dále
růst. Vždy jsem v létě skeptický, ale na podzim bývám příjemně překvapen. Jednotlivé divize se rozvíjejí každá jinak, ale všechny mezi sebou hodně kooperují. V tom je mimochodem ta obrovská výhoda flexibility kapacit napříč naším portfoliem. Ale to štěstí je potřeba, abychom měli zajímavé projekty, dostali důvěru od klientů a měli skvělé kolegy – profesionály, kteří vědí, jak na to, a nedělají věci napůl. Na lidi máme štěstí a díky tomu firma dobře funguje.

Kde se s vaší prací setká „běžný občan“, který nevidí do oborů developmentu nebo architektury?

Mimo zasedací místnosti ve firmách, kam jde třeba na jednání, jsme realizovali i řadu veřejných budov. Například distribuční systém pro video na budově Národního muzea nebo řízení audiovizuální techniky na Žižkovské věži. Pracovali jsme i pro Muzeum Jana Palacha nebo Muzeum Jana Ámose Komenského či galerii Kunsthalle. Do Paláce Hybernia jsme dělali řízení expozice na velkou projekci u recepce a kavárny. Pomáháme i s péčí o AV techniku v Muzeu Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Naše práce, i když ne vždy viditelná, je i ve velkých obchodních centrech nebo kancelářských budovách na Pankráci, v Karlíně a dalších lokalitách převážně v Praze.

V projektech, do kterých jste dodali techniku, zajišťujete i následný servis?

Ano, je to nezbytné. U komerčních budov je to běžné, u rezidentních projektů zásadní, protože se jedná o custom řešení. Je to jako s jakoukoli jinou technologií – o všechno je třeba se starat, stejně jako o auto, zahradu i dům. U rezidentních projektů díky tomu klienty vznikají velmi dobré dlouhodobé vztahy.

Na kterých projektech pracujete v současné době?

Mezi naše klienty patří velké i menší společnosti, často jsou to primárně české firmy, ale stejně tak i nadnárodní korporace. U velké části projektů máme NDA (dohodu o mlčenlivosti, pozn. red.), ale mohu říci, že pracujeme např. pro společnosti Penta, Dr.Max, Crestyl, Fortuna, Accolade, Adastra, DHL, Shoptet, 3M a některé banky, pojišťovny a farmaceutické firmy. Máme cca 280 aktivních klientů, a ročně realizujeme více než 150 projektů. Jedním z viditelných projektů je naše spolupráce s firmou Scott Weber, pro kterou pracujeme několik let. Realizovali jsme pro ni kompletní vybavení čtyř coworků a většinu těch stávajících vylepšujeme. Zajímavostí jednoho z nich, NR7, je podzemní konferenční sál v prostorách bývalého trezoru, kde zůstaly asi půl metru tlusté dveře. Tato lokace má také eventový prostor s prosklenou střechou a vypadá to tam skvěle. Posledním dokončeným projektem v této spolupráci je pak nová
budova od KKCG v Pernerově ulici, kde vzniklo zatím největší konferenční centrum Scott Weber i s malým kinosálem.

Jak vůbec probíhá vaše spolupráce s architekty a interiérovými designéry?

Dříve jsme přicházeli spíše před dokončením projektu, ale to už se změnilo
i díky tomu, že se nám podařilo si vybudovat pověst na trhu. Díky tomu můžeme pomoci se správným nastavením pro technické prostory, prostupy i řešením osvětlení u rezidentních objektů. Projektujeme kompletní elektro a v souladu s architekty i klientem pomáháme celý projekt dotvářet. U komerčních AV projektů, tedy typicky zasedaček
a firemních prostor, nabízíme své zkušenosti pro co nejlepší řešení prostor nejen z pohledu AV a konferenční techniky, ale i dispozic, akustiky, pracovních nástrojů a řízení, a celkového flow.

Podílíte se i na podobě komerčních interiérů?

Nemáme ambici mluvit do práce architektům, ale společně s nimi tvořit příjemné a efektivní prostředí. Neřešíme, jestli má být to či ono zelené nebo modré, ale jde nám o to, aby spolu všechny komponenty dobře fungovaly – a to často zasahuje i do designu. Radíme třeba s technologiemi a materiály kvůli akustice a nabízíme i netradiční projekční řešení. Pomáháme design dotvořit atypickými prvky, které slouží k vizuální komunikaci a dotváří design prostoru. Takovým je například nová technologie interiérového videomappingu. Dalšími inovativními produkty jsou i průhledné obrazovky, kde je obsah viditelný jen z jedné strany. Z nich se dají vyskládat i fasády nebo výlohy. Anebo fólie na sklo, která „zakryje“ obsah na obrazovce, takže nikdo zvenku nevidí, co si v zasedačce pouštíte.

Nabízíte zákazníkům i konzultace co se týče workplace strategie. Jaké trendy v této oblasti poslední dobou sledujete?

Realizovali jsme už přes tisíc zasedacích místností a průběžně tam řešíme
techniku, a tak vidíme, co se v kancelářích děje. Pomáháme konzultovat velikost místností, dispozice, pracovní flow i výběr pracovních a komunikačních nástrojů, akustiky a podobně. Mění se to s technickými možnostmi i stylem práce. Když jsme začínali, byly tu na videokonference asi tři značky a byly velmi drahé. Proto si jimi firmy zpravidla vybavovaly jen tu největší místnost. My jsme první Microsoft Room dělali v roce 2013 pro jednu kosmetickou firmu, běžel na technologii Microsoft Lync a byl to takový pokus o konkurenci tradičním videokonferenčním platformám. Jenže videokonference se zpravidla účastnili tři nebo čtyři lidi a ti ostatní velkou zasedačku blokovali. Pak přišel Skype a přetvořil se pod Microsoftem do Teamsů a všechno se zlevnilo. Místo jedné místnosti mohla být videokonference v pěti nebo deseti a to, co stálo miliony, se najednou dalo pořídit za sto tisíc. S covidem pak videokonferenci najednou potřeboval každý a stala se dostupnou v každém zařízení.

Covid zapříčinil odliv lidí z kanceláří na home office, se kterým se firmy potýkají dodnes. Jak to ovlivňuje vaši práci?

Firmy potřebují dostat lidi zpět do práce, protože zjistily, že doma lidé nemají
disciplínu a navzájem se neznají. Podporuje to fluktuaci a snižuje se tím efektivita práce. Zároveň ale chybí lidé a firmy chtějí vyhovět požadavkům uchazečů na home office. Trendem proto je, vytvářet v rámci kanceláří místa, kde mohou lidé pracovat v týmu, ale i taková, kde nikoho neruší, když telefonují. Když máte špatně nastavené rezervační systémy, udělají si zaměstnanci ze zasedaček vlastní kanceláře, zavřou se tam na celý den a blokují je. A každý metr stojí firmu velké peníze. Naším hlavním úkolem je proto
zjistit, co klient potřebuje – a často to není to, co chce – a tyto dvě věci pak
dostat do rovnováhy.

Co vás odlišuje od konkurence ve vašem oboru?

Potkáváme se na trhu asi s pěti firmami, s nimiž si konkurujeme na větších
projektech. Nejtěžší boje vedeme ale se střelci, jakými jsme byli před dvanácti lety i my. Snaží se totiž prodrat do větších projektů za téměř jakoukoli cenu. A my nemůžeme být vždy nejlevnější – máme know-how, kvalitu, vybavení, lidi, support a podobně, a to všechno nás už něco stojí. Jako výhody oproti konkurenci ale vnímám naši firemní strukturu, záběr projektů i to, že působíme v zahraničí. Umíme jak rezidenční, tak komerční projekty a ještě k tomu máme building management a elektro. Když přijdeme do nového projektu, vždy máme co nabídnout. Zatímco konkurence většinou funguje pod nějakou mezinárodní skupinou, my vše řídíme z Česka, ale přitom v zahraničí realizujeme až 30 % obratu. Máme tým ještě v Bratislavě, v Bratislavě, protože tam máme již de sítky realizovaných projektů a chceme být klientům co nejblíže. Teď strukturu firmy více profesionalizujeme, ale musíme to udělat tak, abychom nepoškodili DNA firmy. Naší ambicí jsou silnější týmy v jednotlivých divizích. Nechceme ztratit schopnost empatie k zákazníkovi a vidět za ním jen čísla.

Last modified: 25. 8. 2026