Jaké produkty a služby tvoří základ vašeho byznysu?
Naše začátky sahají do devadesátých let, kdy jsme se zaměřovali na kobercové čtverce americké společnosti Interface. Podařilo se nám získat její zastoupení pro český trh a postupně jsme rozšířili portfolio o kompletní servis podlahových krytin, fitouty a zdvojené podlahy, které dnes dodáváme pod vlastním brandem ProSystem. Kompletní dodávky kancelářských prostor na klíč jsme začali realizovat v roce 2002 po stavební i technologické stránce s tím, jak nás klienti postupně oslovovali i s dalšími požadavky od malování až po komplexní úpravy interiérů. Dalším důležitým momentem byl rok 2011, kdy nás oslovil německý výrobce kaučukových podlah Nora s nabídkou distribuce. Vybudovali jsme silné zastoupení pro český, slovenský a maďarský trh. Od roku 2017 značky Nora i Interface spadají pod jednu skupinu, což dále posílilo naše postavení v regionu. Zatímco kobercové čtverce směřují přibližně z 90 % do kancelářských a komerčních interiérů, kaučukové podlahy nacházejí hlavní uplatnění především ve zdravotnictví, školství a dalších veřejných budovách.
Jak se firma vyvíjela od svého vzniku a kdo za ní stojí?
Společnost byla založena v roce 1990 a dnes působí ve třech zemích – v Česku, kde máme centrálu v Praze a pobočky v Brně a Ostravě, a také na Slovensku a v Maďarsku. Já jsem do společnosti nastoupil v roce 1996, kdy jsme fungovali v týmu čtyř lidí a dosahovali obratu přibližně 30 milionů korun. V roce 2003 jsme společně s kolegyní Simonou Neumannovou převzali vedení firmy s obratem kolem 50 milionů korun. Následující roky byly ve znamení dynamického růstu – v roce 2008 jsme dosáhli obratu půl miliardy korun. Dnes se v Česku pohybujeme na úrovni 600 milionů korun ročně a celá skupina dosahuje obratu okolo miliardy korun. Zaměstnáváme u nás zhruba 50 lidí na hlavní pracovní poměr a na realizacích se denně podílí přibližně stovka pracovníků.
Co za dynamickým růstem stálo?
Za úspěchem stojí kombinace kvalitních produktů, systematické práce a především dlouhodobých mezilidských vztahů. Nikdy jsme se nebáli firmu rozvíjet ani expandovat do zahraničí, ať už na Slovensko, nebo do Maďarska. Zásadní roli sehráli lidé. Přibližně polovina zaměstnanců je s námi 15 až 20 let, což je v dnešní době poměrně výjimečné. Fungujeme v oboru, kde je důvěra a kontinuita klíčová, a právě dlouhodobé vztahy – jak uvnitř firmy, tak s klienty – považujeme za jeden z hlavních pilířů našeho byznysu.
Jaký je dnes poměr mezi prodejem produktů a realizací fitoutů?
Přibližně 60 % obratu tvoří prodej produktů a 40 % kompletní realizace fitoutů. Významnou výhodou je, že většinu produktů, které prodáme, také sami instalujeme. V oblasti kobercových čtverců se pohybujeme kolem 250 tisíc metrů čtverečních ročně. Realizační část firmy dnes představuje zhruba dvě třetiny celého provozu – zahrnuje techniky, projektové manažery, rozpočtáře, přípraváře i výrobní vedení. Naší dosud největší zakázkou z hlediska obratu byla rekonstrukce hotelu Clarion pro společnost CPI v hodnotě téměř 300 milionů korun, na které jsme pracovali v covidu.
Nezvažovali jste rozšíření o architektonické služby a model design & build?
Rozhodli jsme se touto cestou nevydat. Návrhy interiérů ponecháváme zkušeným architektům, které vnímáme jako klíčové partnery. My se soustředíme na obchodní a realizační část projektů. Pokud klient potřebuje architekta nebo projektanta, snažíme se ho propojit s vhodným partnerem. Dlouhodobě spolupracujeme přibližně s 350 architektonickými ateliéry, developery, stavebními firmami a především koncovými uživateli. Tato spolupráce je pro nás zásadní, protože právě architekti často specifikují produkty do projektů a nastavují jejich standardy.
Jaké typy zakázek realizujete nejčastěji?
Ročně realizujeme přibližně 2500 zakázek. Rozsah je velmi široký – od drobných dodávek v řádu desítek metrů čtverečních až po velké projekty v hodnotě stovek milionů korun. Průměrný fitout se pohybuje mezi 20 až 50 miliony korun, větší zakázky mezi 50 až 100 miliony. Výjimečně realizujeme i projekty v hodnotě 150 až 200 milionů korun. V oblasti koberců a kaučukových podlah se průměrná zakázka pohybuje kolem 1 až 3 milionů korun, ale i zde realizujeme projekty v hodnotě desítek milionů.
Proč jste se rozhodli spolupracovat právě se značkou Interface?
Interface je původně americká značka založená na přelomu 70. a 80. let vizionářem Rayem Andersonem. Ten si již tehdy stanovil ambiciózní cíl – dosáhnout nulového dopadu na životní prostředí, tzv. „Mission Zero“. Naplnil jej do roku 2020. Na něj navazuje strategie „Climate Take Back“, jejímž cílem je, aby se firma do roku 2040 stala uhlíkově negativní. Interface dnes patří mezi nejpokročilejší firmy v oblasti udržitelnosti – jeho výroba je téměř plně recyklovaná a některé produkty dokonce aktivně přispívají ke snižování uhlíku v atmosféře.
Kde se tyto produkty vyrábějí?
V roce 1989 Interface koupil nizozemskou firmu Heuga, historicky prvního výrobce kobercových čtverců, jejichž výroba tam dodnes probíhá. Celkově má Interface šest výrobních závodů po celém světě. Kaučukové podlahy i zdvojené podlahy se vyrábějí v německém Weinheimu. Značka kaučukových podlah Nora skvěle doplňuje naše portfolio, protože nachází uplatnění v jiných typech projektů. Jejich materiál je zčásti přírodního původu a zčásti syntetický. Do budoucna chceme tento segment výrazně posílit a zvýšit jeho podíl na trhu.
Je ekologický aspekt v Česku silným argumentem?
Před dvaceti lety jsme byli v tomto ohledu spíše průkopníci a často jsme naráželi na nepochopení. Postupně se ale situace změnila – developeři začali více řešit ekologické certifikace budov a ukázalo se, že spolupráce s Interface je velkou výhodou. Dnes konkurence v oblasti udržitelnosti roste, ale Interface si stále drží náskok.
Jak funguje recyklace koberců v praxi?
Program zpětného odběru jsme v Česku poprvé realizovali v loňském roce. Poprvé jsme jej vyzkoušeli ve spolupráci s projekční kanceláří Casua a Olegem Hamanem, který je i členem poroty soutěže Kanceláře roku, kterou spolupořádáme. Použité koberce jsme odvezli zpět do továrny, kde byly vyčištěny a mohly být znovu využity, například v sociálních službách. U novějších produktů je už možné materiál plně recyklovat a vrátit zpět do výroby. Interface produkty vykupuje zpět podle jejich kvality, takže klient může získat část investice zpět. Chceme o tomto programu dále zvyšovat povědomí a aktivně ho představovat developerům i mezinárodním společnostem.
Jak často se interiéry renovují?
Životnost podlahových krytin se obvykle pohybuje kolem 10 až 15 let, samotné interiéry se však renovují častěji – zhruba po 5–7 letech. Tento cyklus je často navázán na nájemní smlouvy. Při jejich prodloužení navíc nájemci často získávají finanční příspěvek na úpravu prostor, který bývá využit právě na renovaci včetně výměny podlah. Existují ale i realizace s delší životností. Máme projekty, které jsou i po patnácti letech v dobrém stavu. Jedním z nich je kaučuková podlaha v Národní technické knihovně, realizovaná v roce 2008. Její design znázorňuje pnutí betonu a dodnes působí velmi kvalitně.
V jaké fázi do projektu obvykle vstupujete?
U kobercových řešení je to nejčastěji ve chvíli, kdy si klient vybírá architekta a společně definují podobu budoucího interiéru. Naše produkty pak volí buď architekt, nebo přímo klient. Často se přitom snažíme vystupovat v roli generálního dodavatele a zajistit realizaci interiéru kompletně na klíč. U kaučukových podlah je situace odlišná. Významnou část realizací tam tvoří veřejné zakázky, například nemocnice či školy a obvykle nás oslovuje stavební firma. Klíčovou roli zde hrají projektanti, kteří v počáteční fázi určují standardy a technické parametry budovy.
Na jaké státní zakázce jste se například v poslední době podíleli?
Nedávno jsme dokončili budovu Lékařské fakulty v Hradci Králové, která pro nás představovala největší realizaci kaučukových podlah v historii firmy. Šlo o téměř 40 tisíc m² v rámci projektu Mephared, v hodnotě přibližně 75 milionů korun. Objekt bude sloužit studentům i laboratornímu výzkumu. Šlo o mimořádně rozsáhlý projekt, který zahrnoval kompletní přípravu podkladů, stěrkování i samotnou pokládku. Celý proces trval devět let – od prvního oslovení projektantů až po finální realizaci. U větších kaučukových projektů se obecně pohybujeme v horizontu pěti a více let. Naopak menší zakázky, například pro školy a školky, mívají velmi rychlý průběh, protože realizace se musí často stihnout během letních prázdnin.
Mění se v posledních letech požadavky klientů i to, jaké produkty a služby vyhledávají?
Kancelářský trh prošel výraznou proměnou, což je dobře vidět i na projektech přihlášených do soutěže Kanceláře roku. Budovy se dnes navrhují ve vyšším standardu, pracuje se s kvalitnějšími a modernějšími materiály a mění se i celkový přístup firem k tomu, co očekávají od pracovního prostředí i zaměstnanců. To vše se následně promítá i do podoby interiérů. Zatímco před deseti lety byl běžným standardem open space doplněný o několik zasedacích místností a coffee corner, dnešní kanceláře se více blíží příjemnému, téměř „obývacímu“ prostředí, které umožňuje i neformální setkávání. Na trh nastupuje nová generace zaměstnanců s odlišným pohledem na pracovní i firemní kulturu a tomu se musíme umět přizpůsobit.
Kancelářský trh zažil zemětřesení v době covidu. Začíná se situace opět měnit?
Firmy se dnes snaží zaměstnance postupně zase vracet zpět do kanceláří. Výrazně se za tu dobu posunuly technologie i způsob práce. Online meetingy a digitální nástroje se staly běžnou součástí pracovního dne a přinesly větší flexibilitu, rychlejší komunikaci i efektivnější propojení týmů. Tyto změny zůstávají dodnes. Zároveň se ale proměnilo fungování trhu práce. Klíčové je, jaké podmínky a benefity dokáže firma nabídnout, aby přilákala kvalitní lidi. Bez nich neuspěje ani špičkový produkt, pokud dochází k chybám při realizaci, klient se už nevrátí. Český trh je malý, a proto je pro nás zásadní udržet si dobrou reputaci.
Kterým směrem se nyní ubírá vaše práce v oblasti fitoutů?
V dubnu jsme v Karlíně dokončili realizaci fitoutu pro společnost Scott Weber v budově Pernerka pro přibližně 5,5 tisíce m² kancelářských prostor, v celkovéhodnotě téměř 90 milionů korun. Velmi zajímavou realizací bylo také sdílené pracoviště Honest v Říčanech u Prahy, které v loňském roce získalo jedno z ocenění v soutěži Kanceláře roku. S ohledem na to, jak se tato lokalita dynamicky rozvíjí, dává stále většímu počtu lidí smysl nejezdit za prací až do centra Prahy a využívat místní sdílené pracovní prostory. Součástí tohoto projektu jsou kromě tří pater kancelář ských a pracovních ploch také kvalitně vybavené hotelové kapacity, díky nimž je možné zde pohodlně organizovat i celofiremní setkání a meetingy.
Vidíte ve sdílených pracovištích budoucnost kancelářského trhu?
Dosud byla většina sdílených pracovišť soustředěna především do center velkých měst, tento trend se ale postupně mění. Dříve šlo spíše o doménu start-upů, OSVČ a menších firem, dnes se tento model stává běžným i v dalších segmentech. Technologické společnosti dynamicky rostou a zmenšují se, a není pro ně efektivní zavazovat se k pětiletému pronájmu velkých kancelářských ploch ve chvíli, kdy není jasné, jak bude jejich potřeba vypadat za rok. V České republice dnes tvoří tento typ budov přibližně 5 % kancelářského trhu, přičemž světový standard je zhruba dvojnásobný. Je tedy zřejmé, že prostor pro další rozvoj je zde stále významný.
Jsou nějaké realizace, ke kterým se vracíte opakovaně?
Dvakrát jsme například realizovali rekonstrukci kongresového hotelu Clarion ve Vysočanech pro společnost CPI. Nejprve jsme se podíleli na úpravách kongresového sálu a následně jsme byli vybráni jako generální dodavatel rozsáhlejší rekonstrukce, která zahrnovala přibližně pět set pokojů, chodby a společné prostory. Celá realizace probíhala zhruba rok a půl, avšak ve dvou etapách, protože v březnu 2020 do projektu zasáhl covid. Během následujícího roku jsme dokončili zbývající pokoje
i společné prostory. Tato zakázka pro nás dodnes patří mezi nejvýznamnější reference.
Jako mimořádně zdařilou vnímám i nedávnou realizaci pro společnost Mews, kde jsme dělali dvě a půl patra koberců v historické budově v Praze na I. P. Pavlova. Rádi vzpomínáme také na realizaci dvou nejvyšších pater herního centra v budově Máj. Architekti z Procházka & Partners zde vytvořili výrazný interiér, který svým charakterem
připomíná „české Las Vegas“.
Ve kterém dalším segmentu kromě kanceláří nebo hotelů vidíte potenciál?
Zaměřujeme se na oblast školství, od mateřských škol až po univerzity a rozsáhlé vysokoškolské kampusy. V posledních deseti letech v Česku vznikla v rámci vzdělávací infrastruktury řada mimořádných projektů, které byly financovány ze státních zdrojů nebo z fondu EU – a to jak v Praze, tak v Brně či Pardubicích. Vedle již zmíněného projektu Mephared v Hradci Králové jsme například před dvěma lety realizovali také velmi povedený projekt pro Univerzitu Karlovu v Jinonicích.
Co pro vás bylo za těch třicet let, kdy ve firmě působíte, nejtěžší?
Důležité je neupadat do stereotypu a průběžně vnímat nové trendy a aktivně na ně reagovat. Učit se od mladší generace a zároveň firmu neustále posouvat a optimalizovat. Stavebnictví je náročný obor a v současnosti je stále složitější získat kvalitní lidi do firmy i do výroby. Chybí kapacity pro realizace fitoutů i pokládku systémů, které dodáváme. Díky tomu, že máme celý proces pod kontrolou od počátečních jednání až po finální předání, jsme ale schopni klientovi garantovat vysokou úroveň kvality v každé fázi projektu.
Jaké máte s firmou plány do budoucna?
V horizontu dvou až pěti let chceme posilovat osvětu v oblasti využívání kaučuku jako materiálu ve veřejných budovách, kde vidíme potenciál pro růst. V řadě zemí už není možné používat PVC ve školách a školkách. V Česku to tak zatím není, ale věříme, že se tím směrem posuneme. S velkými firmami i developery se aktivně zabýváme možností zpětného odkupu použitých koberců. Osvětu se snažíme rozvíjet už na úrovni studentů architektury, oslovujeme začínající projekční kanceláře i architektonické ateliéry, pořádáme odborné přednášky. Promítáme na nich i film Beyond Zero, který vypráví příběh zakladatele Interface Raye Andersona. Rozhodl se uchopit podnikání jiným způsobem, a právě v tom nacházíme inspiraci i my. Snažíme se jít podobnou cestou udržitelného rozvoje nejen v oblasti produktů, ale i v přístupu k lidem, partnerům a dlouhodobým vztahům.
Interiér kanceláře koberce podlahy Udržitelnost
Last modified: 23. 9. 2026
